Samotná existence více pracovních názvů by u tohoto typu dabingů (míněny VHS dabingy z 90.let) neměla být důvodem ke zpochybnění jejich existence. Pokud pracujeme se samotným dabingem, máme k dispozici jediný název příp. dva názvy, pokud je rozdíl mezi názvem filmu na obalu VHS/ve vysílání a v čtených titulcích.
Pokud však pracujeme s písemnými prameny, zjistíme, že překladatel (tedy autor "surového" překladu), nabízel v úvodu strojopisné dialogové listiny 1-3 české názvy filmu, spočívající v doslovnějším či volnějším překladu a/nebo použití synonymních slov. Autor dialogové úpravy a režisér v jedné osobě k nim pak během úpravy nebo až při natáčení někdy ručně dopsal další varianty názvu, celkem jsem se setkal až se sedmi návrhy. Z toho usuzuji, že název nebýval předem přesně určen distributorem/vedením studia/objednatelem (to by koneckonců nebylo nic neobvyklého, i pamětníci dabingu ČST vzpomínají, že dramatugie výroby často dabing připravovala a následně jej natáčeli pod jiným názvem, než jaký mu pak dala dramatugie vysílání). Jelikož prakticky všechny VHS dabingy mají čtené titulky, zazní v nich ten název, který byl zvolen při natáčení. Předpokládám, že dodatečná změna názvu filmu distributorem/objednatelem je důvodem občasných rozdílných názvů filmu na obalu VHS/ve vysílání a v čtených titulcích.
Je ovšem pravdou, že při práci s písemnými prameny bez dostupnosti samotného dabingu musíme počítat s tím, že film s daným dabingem nakonec nebyl vůbec vydán/odvysílán, i když byl vyroben a zpracován. Jsou i případy, že dabing byl dialogově zcela připraven, obsazen dabéry, ale nekonec se netočil (např. dabing Novy filmu
Podivné dědictví). To je však na dialogové listině poznačeno a chybí i datum natáčení.